Holčičko malá

Dalibor Štrunc

Holčičko malá schoulená
Mráčky máš v očích a třesou se ti kolena
Jak loďka bez kormidla, bez vesel
Na širém moři tvoje duše sama houpe se
Vždyť v jejím koutku sis to přála
Vytáhnout paty z dětství, tak čeho by ses bála
Na tohle přání každý z nás je krátký
Jen na něj pomyslíš
Už nedá se vzít zpátky

Holčičko malá schoulená
Otevři oči, hlavu výš, narovnej ramena
Tu loďku po proudu pusť klidně do neznáma
Jak jiné před tebou a s nimi tvoje máma
Na téhle vodě víry nestáhnou tě ke dnu
Lásky tě roztočí a břehy zmizí v nedohlednu
Na tuhle touhu každý z nás je krátký
Jen si k ní přivoníš
Už není cesty zpátky

Něco se mění a něco je stálé
I staré báby byly kdysi holky malé
Něco se mění a něco je věčné
Koloběh, moje malá, odevzdal tě slečně

Slzičko moje plačtivá
Láska je velká voda, chladná i hřejivá
Vlny se přeženou a po nich tak to chodí
Napoprvé přístav najde málokterá z lodí
Tu tvoji mladý vítr zavál do nesnází
když dva se minou, jeden druhému pak schází
Na tyhle smutky každý z nás je krátký
Ale co jednou opláčeš
Už nevrátí se zpátky

Slzičko moje plačtivá
Usměj se na sebe, nikdo se nedívá
Co mělo stát, se stalo, z potoku je řeka
A tu, než rozlije se do jiné,
někdy dlouhá cesta čeká
Kolik jich vlastně potká, sotva hvězdy tuší
Když zpátky ohlédneš se, znova srdce buší
Na tyhle vzpomínky každý z nás je krátký
Ty nám nikdo nesebere
Ani nevrátí je zpátky

Něco se mění a něco je stálé
I staré báby kdysi byly holky malé
Něco se mění a něco nás žene
Koloběh, moje milá, odevzdal tě ženě