Nepřestaň si malovat

Dalibor Štrunc

Když jsem ti má milá s kytkou šel přát
Přelít mi nad hlavou motýl
Sedl si na branku, hned začal se ptát
Odkud kam za kým proč, až jsem se zpotil

Tak jsem mu vyzradil víc, než jsem chtěl
Řekl mi, mládenče není to málo?
Že když jsem tak daleko za tebou šel
Aby si srdce mé trochu víc přálo

Není na tom nic – křičel z plných plic

Roztáhni křídla, země se pusť
Naber si do očí všechny barvy světa
Roztáhni křídla, nechej je růst
Budeš se divit, jak snadno se létá
Pak jednou ve spánku uhodneš hádanku
A není tak složitá

Sni, o čem je libo, anděly nech čarovat
Ať splní se jen ta přání,
která myslí to s námi dobře
Sni, o čem je libo,
všechno mohlo by se jednou stát
I černý Petr usměje se modře
Tak nepřestaň si malovat

Když jsem ti má milá s kytkou šel přát
Přelít mi nad hlavou motýl
Sedl si na branku, začal se smát
Že by se se mnou rád fotil
Společný obrázek beze všech otázek
S úsměvy od uší k uším
Ten prý schová si asi na horší časy
Jak nám to létání sluší

Roztáhni křídla, země se pusť
Naber si do očí všechny krásy světa …
Sni, o čem je libo, anděly nech čarovat
Ať splní se jen ta přání,
která myslí to s námi dobře …