Všechno je hudba

Dalibor Štrunc / Josef Prudil (Leoši Janáčkovi)

Tehdy se to mohlo stát,
slunce z nebe pálilo salvami
Horkým tichem po trávě zprahlé
zvolna šel ten neznámý
Jako hřívu lví měl svou hlavu bílou,
do očí blesky uschoval
Měl jistě pletky s nějakou vílou, vím, že se smál,
když tohle povídal

Všechno je hudba, co krajinou zní
Hudba je ukrytá v nás
Z hospody břinká, čas rozezvoní
Láskyplná tajemná starodávná hudba v nás

Tehdy se to mohlo stát,
na rynku se Líšňačky zhádaly
Kluci kradli, chlapi se smáli, on stál tiše v povzdálí
Jako hřívu lví měl svou hlavu bílou,
k notesu stále skloněnou
Pak řekl mi náhle, povídej vílo, já chtěl bych psát
Tvou mluvu do not dát

Všechno je hudba, co krajinou zní
Hudba je ukrytá v nás
Z hospody břinká, čas rozezvoní
Láskyplná tajemná starodávná hudba v nás

Tehdy se to mohlo stát,
po zarostlém chodníčku tmou jsem šel
Spatřil světlo na konci cesty, do okénka nahlížel
Jako hřívu lví měl svou hlavu bílou,
stařence tiše naslouchal
Pak něžně říkal, má dobrá vílo, zpívejte dál,
zpívejte prosím dál

Všechno je hudba, co krajinou zní
Hudba je ukrytá v nás
Z hospody břinká, čas rozezvoní
Láskyplná tajemná starodávná hudba v nás