Kopretiny

Dalibor Štrunc / Alena Binterová

Na hladině očí tvých zrcadlí se čas
Ptáci ztichli ve větvích a soumrak dělí nás
Já navlékám si krůpěje v slzavém údolí
a říkám nic se neděje a nic mě nebolí

Jsem louka plná kopretin
co hlavu zaklání
Když od lesa se krátí stín
a vchází svítání
A tráva mírně povadlá
zas touží rovně stát
A brouci brousí tykadla
a všechno má svůj řád

Na hladině očí tvých zrcadlí se klid
Svá trápení jak loňský sníh nech tiše rozpustit
Kdo pozná moudrost smíření
má čas se rozhlédnout
Na louce najít čtyřlístek a v mechu spočinout

Jsem louka plná kopretin...